Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

ztra-arodknice.gif 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

mko

ObrazekObrazekObrazekObrazek 

Obrazek

Obrazek

Obrazek 

 Unsorted Myspace CommentsUnsorted Myspace CommentsUnsorted Myspace Comments

Pozvánka na slet Čarodějnic

OTEVŘI - OPEN

ObrazekVítejte u JANY Obrazek

 

Obrazek

7337e46293bbd568832ff337cea40418

Obrazek

ObrazekObrazek

 

Pálení čarodějnic a filipojakubská noc

Od středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc než jindy. To platilo například o nočním čase z 30. dubna na 1. května. Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem změnila v pověru, že ďábel může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí – čarodějnic a čarodějů. Na obranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně.

 

Obrazek 

 

Postupem doby se z výročních ohňů stalo „pálení čarodějnic“. Mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli, jak čarodějnice létají na košťatech v povětří. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, tj. 1. května, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se ale hledající před působením nedobrých sil ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí.

Do dnešní doby se v Čechách uchovala tradice pálení ohňů

 

Obrazek 

Obrazek 

5aced52ca9cca90307109cd5-large

Obrazek 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

ObrazekObrazekObrazekObrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

58794ebbaf_62485636_o2.gif

 Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

30.4. 2020

Keltský svátek

Beltaine neboli Beltain či Beltane je jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Slaví se v noci z 30. dubna na 1. května. Původně byl Beltaine slaven v noci před druhým úplňkem po jarní rovnodennosti, nyní je slaven 40 dnů po jarní rovnodennosti. Podle Keltů tímto svátkem začíná „světlá“ polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí naše smysly a dávají nám novou sílu. S Beltainem se pojí Bohyně Rhiannon.

Oslavy Beltainu v dávných dobách

Obrazek

V předkřesťanských dobách se na Beltaine setkávaly ženy, aby slavily svátek ženskosti a plodnosti. Šlo především o oslavu a uctění daru Velké bohyně svým dcerám, schopnosti dávat život. Ženy doslova tahaly své vyvolené do křoví, aby vyzkoušely, zda je tento muž schopen zplodit děti a být otcem. Tuto noc neplatili žádné závazky, muži i ženy si mohli sundat snubní prsteny a chovat se jako svobodní. Tyto praktiky měly také zabránit uzavírání neplodných manželství. Není divu, že se tyto svobodné, sexuálně nezávislé a sňatkem neposvěcené reje, církvi znelíbily. Křesťanští kněží začali podněcovat strach mužů z divoké, bezuzdné ženské sexuality, označili účastnice tohoto svátku za čarodějnice a upalovali je.

Magie a rituály na Beltain

Obrazek

Ráno na Beltain by si ženy měly omýt obličej v ranní rose, potom budou celý rok krásné. Pak mají uplést věneček z jarních květin a vhodit ho do potoka, řeky či jezera. Požehnají tím vodě a také pozdraví její bytosti. Mohou také natrhat košíček jarních květů a postavit ho na práh tomu, kdo potřebuje pomoc a povzbuzení. Beltainská noc je pro čarování jako stvořená. Dnes můžete spatřit víly. Tančete, zpívejte, milujte se! Nezapomeňte si něco přát, až budete skákat přes beltainský oheň! Se svým milovaným vypijte společně číši vína, do které jste vložili čerstvý jarní květ. Beltaine je svátkem Velké svatby. Beltaine oslavuje sexualitu, smyslnost, spojení, plození, rození, život, smrt, znovuzrození. Využijte tuto magickou noc k nějakému očistnému obřadu, k partnerskému rituálu nebo k obřadu plodnosti. Volejte měsíční bohyni Rhiannon a proste ji o lásku, sexualitu, vášeň a soucit. Pomůže vám také s tvořením, uměleckou inspirací a zhmotněním vašeho snu.

Další zvyky na Beltain

 

Obrazek

O Beltainu chodili lidé k menhirům (posvátným kamenům) a vyslovovali u nich svoje přání. Zdobili svoje domovy větvičkami cesmíny,hlohu a jeřábu. Tím vzdávali čest Slunci, aby až ráno vyjde, našlo jejich příbytky pěkně vyzdobené. Provádělo se také vykuřování domů – na počest duchům chránícím obydlí. Jako vykuřovadla se používaly různé sušené rostliny, například břečťan, hloh, jeřáb, jetel, kadidlovník, mandloň, mařinka vonná, měsíček, růže, štovík a vstavač. I vy můžete zapálenou vonnou tyčinkou pozdravit vaše ochranné duchy a poděkovat jim.

 

ObrazekObrazekObrazekObrazek

Obrazek

Obrazek

V noci z 30. 4. na 1.5.

Filopojakubská noc

Začneme-li u keltské historie, oheň zde působil jako symbolický "očistný prvek" spojený s mnoha tradičními zvyky. Mladí lidé přeskakovali hranice, vyhazovali zapálené březová košťata, polykali kočičky a všichni se těšili na příchod čistého a slunečného období roku...

Pokud zavítáme do křesťanských tradic, zde měli hranice na vyvýšených prostranství funkci téměř ochrannou. Tzv. Filopojakubská noc byla spojená s temnou pověrou ve které se čarodějnice slétali v období sabatu a prováděli neřestné obřady s temnými silami. Zapálené hranice a pálení čarodějnic v noci z 30. dubna na 1. května sloužili lidem jako symbolická ochrana proti temným kouzlům a čarodějnickým rejům.

mko

Obrazek

 Obrazek

 

Vítejte u JANY